Pro usnadnění orientace uvádíme orgány státní správy a odborné pojmy, s nimiž se v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí můžete nejčastěji setkat:
Správní úřad zeměměřictví a katastru nemovitostí s celorepublikovou působností podle zákona č.359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech (v platném znění). V rozsahu tohoto zákona je nadřízen ostatním správním úřadům resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí.
Správní úřad s celorepublikovou působností podle zákona č.359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech (v platném znění). Spravuje zejména geodetické základy (sítě bodů základního polohového, výškového a tíhového bodového pole), vede základní bázi geografických dat, vede centrální databázové soubory katastru nemovitostí ČR, vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru atd.
Správní úřad pro zeměměřictví a katastr nemovitostí s působností podle zákona č.359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech (v platném znění). Zeměměřické a katastrální inspektoráty zejména kontrolují výkon státní správy katastru nemovitostí ČR katastrálními úřady, dohlížejí na ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí, rozhodují v odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů, předkládají návrh na odejmutí úředního oprávnění, projednávají porušení pořádku na úseku zeměměřictví atd.
Správní úřad pro zeměměřictví a katastr nemovitostí, od 1. ledna 2004 s krajskou působností ve 14 krajích podle zákona č.359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech (v platném znění). Územní pracoviště katastrálních úřadů jsou převážně v místech okresních měst, ale nejen v nich. Katastrální úřady zejména vykonávají státní správu katastru nemovitostí ČR, správu bodů podrobného polohového a výškového bodového pole, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí ČR, schvalují změny katastrálních hranic atd.
Územní pracoviště katastrálního úřadu. Územněsprávní obvod katastrálního pracoviště je uvnitř území kraje a je volen tak, aby byl pokud možno shodný s územněsprávním obvodem obcí tzv. II. stupně, tj. ve smyslu zákona o obcích obcí s pověřenými úřady.
Analogový obraz nebo analogová mapa je mapa, jejíž kresba je vyhotovená ručně nebo pomocí mechanických kreslících pomůcek na papíře nebo jiném nosiči, např. nesrážlivé fólii.
Výškový systém Baltský - po vyrovnání. Od roku 2000 jediný závazný výškový systém používaný na území České republiky. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Baltského moře v Kronštatu. Systém používá normální Moloděnského výšky.
Bonitovaná půdně-ekologická jednotka (BPEJ) je základní určovací a oceňovací jednotka produkční schopnosti zemědělské půdy. Ohraničený územní celek, který má specifické ekologické vlastnosti a bioenergetický potenciál. Označuje se pětimístným číselným kódem vyjadřujícím půdně-klimatické vlastnosti.
Nadzemní stavba, která je pevně základem spojena se zemí, je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Geodetický výškový základ na území České republiky a Slovenské republiky. Síť výškových (nivelačních) geodetických bodů vybudovaná převážně v období 1945 - 1960. Výšky bodů byly původně nepřímo vztaženy ke střední hladině Jaderského moře - určeny ve výškovém systému Jadran. Zavedením výškového systému Baltského - po vyrovnání byly výšky určeny i v tomto systému.
Číslo, pod kterým je vlastník (list vlastnictví) v rámci katastrálního území zapsán v souboru popisných informací katastru nemovitostí (viz dále pojem list vlastnictví).
Číslo, jímž se označují mapové listy. Určuje umístění a pořadí mapového listu v rámci kladu mapových listů.
Bod umístěný uvnitř katastrálního území nebo uvnitř parcely nebo budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejího středu určený v souřadnicovém systému S-JTSK. Tento bod má význam pro územní identifikaci jmenovaných objektů v S-JTSK.
Katastrální mapa, jejíž obsah (polohopis a popis parcel) je vyjádřen v číselné formě grafického počítačového souboru uloženého na paměťovém médiu počítače. Fyzicky tedy neexistuje na papírové nebo plastové podložce tak, jako analogová katastrální mapa. Veřejně se používají zkratky DKM (digitální katastrální mapa) nebo KMD (katastrální mapa digitalizovaná).
Tematická mapa, jejíž obsah (polohopis, popis, výškopis) je vyjádřen v číselné podobě ve formě grafického počítačového souboru (nebo i více souborů) a uložen na paměťovém médiu počítače. Zpravidla je vyhotovena pomocí speciálního počítačového programu nazývaného grafický editor.
Část pozemku vzniklá rozdělením v katastru nemovitostí evidovaného pozemku geometrickým plánem, určená ke scelení se sousedním pozemkem nebo jeho dílem a označená v geometrickém plánu nikoliv parcelním číslem, ale obvykle písmenem malé abecedy. Díly pozemků nelze samostatně evidovat v katastru nemovitostí a musí být vždy na základě rozhodnutí nebo souhlasu stavebního úřadu sceleny do pozemku označeného v geometrickém plánu parcelním číslem.
Doplnění pozemku do souboru popisných informací katastru nemovitostí a souboru geodetických informací katastru nemovitostí, a to s označením samostatným parcelním číslema všemi dalšími obsahovými a formálními náležitostmi podle platného katastrálního zákona. Tímto procesem se do evidence v obou částech operátu katastru nemovitostí vracejí pozemky, které byly v 50. až 60. letech 20. století, vesměs násilnou formou socializovány, to jest sceleny do velkých, obvykle zemědělských a lesních půdních celků, s kterými hospodařily socialistické organizace (jednotná zemědělská družstva, státní statky, státní lesy, atd.). Ani tehdejší politické uspořádání státu však nezrušilo vlastnictví fyzických nebo právnických osob k těmto pozemkům, a proto lze i dnes za zákonem daných podmínek vlastnictví k pozemkům obnovit nebo jinak nahradit (věcně - jiným pozemkem na základě pozemkových úprav nebo finančně).
Rozlišení pozemku stanovené katastrálním zákonem a navazujícími právními předpisy. Druhem pozemku evidovaným v katastru nemovitostí ČR jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní půda, vodní plocha, zastavěná plocha a nádvoří. Katastr nemovitostí ve znění platné prováděcí vyhlášky a navazující právní předpisy dále rozlišují způsob využití pozemku (viz pojem způsob využití pozemku v části Z).
Občanskoprávní jednání osoby držitele, který drží a užívá pozemek jako vlastní. Má-li však držitel s pozemkem nakládat (disponovat s ním) například pronájmem, zapůjčením, darováním, prodejem, směnnou apod., je povinen dokázat, že držba pozemku splývá s vlastnickým právem k pozemku.
Soupis a popis nemovitostí a jejich geometrické zobrazení na mapách s vyjádřením převážně uživatelských a částečně i vlastnických vztahů k nim. Tato pozemková evidence byla v platnosti podle zákona o evidenci nemovitostí od 1. 4. 1964 do 31. 12. 1992 a byla předchůdce dnešního katastru nemovitostí.
Nauka (a současně technologická metoda), která se zabývá určováním tvaru, rozměru a polohy (nebo i jejich změn) předmětů zobrazených na leteckých nebo pozemních měřických (fotografických) snímcích. Fotogrammetrie je speciální součástí vědního oboru geodézie a kartografie.
Geografické (zeměpisné) informace v elektronické formě.
Geodézie patří mezi nejstarší vědní obory a spadá do souboru matematicko - fyzikálních a technických věd. Vědní
obor zabývající se zkoumáním tvaru a rozměru a fyzikálních vlastností Země nebo části zemského povrchu nebo objektů
mimo Zemi. K tomu využívá různé geometrické a fyzikální metody. Základním úkolem geodézie je určení vzájemné
polohy bodů na zemském povrchu nebo v prostoru ve smyslu vodorovném i svislém. Celý vědní obor je pak možné rozdělit
na jednotlivé vědy (vědní disciplíny) zabývající se vždy jeho vybranou částí, např.: vyšší geodézie, nižší
geodézie, kosmická geodézie, fyzikální geodézie, inženýrská geodézie, mořská geodézie.
S geodézií úzce spojenými vědními obory jsou kartografie nebo geografie, které analogovou nebo dnes již převážně
digitální (počítačovou) formou zaznamenávají výsledky geodetických měření a šetření ve formě map na papíře
nebo na paměťovém médiu počítače. Výsledky jmenovanýchoborů jsou základem geografických informačních systémů.
Přesněji geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby. Stavebním zákonem a zákonem o zeměměřictví předepsaná dokumentace dokončené stavby. Dokládá, že stavba byla postavena podle projektu (byla prostorově umístěna a má tvar podle projektu), který byl součástí návrhu na vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby. Předepsaný doklad ke kolaudaci stavby nebo ohlášení započetí užívání stavby. Slouží k budoucí správě a užívání objektů stavby a dotčených pozemků. Obdobně slouží i geodetická dokumentace skutečného provedení terénní úpravy.
Geodetická bodová pole, tvořená sítí geodetických bodů (polohových, výškových nebo tíhových).
Geodetický bod je trvale stabilizovaný, případně trvale signalizovaný bod bodového pole, pro nějž jsou určeny ve stanovených geodetických systémech souřadnice, nadmořská výška, tíhový údaj (nebo některý z těchto údajů).
Zeměpisné informace.
Informační systém schraňující informace geografické, správní či jiné povahy o určitém území (územním celku). Tvoří jej grafická data nesoucí informace o poloze, tvaru a rozměru prvků obsahu systému (zpravidla v podobě digitální tematické mapy) spojená s databází popisných dat geografické, správní či jiné povahy. Zpravidla digitální data v podobě grafických a databázových počítačových souborů.
Geodetické určení polohy, tvaru a rozměru nemovitosti (pozemku, obvodu budovy) v katastru nemovitostí. Číselné vyjádření hranic pozemků a obvodu budov souřadnicemi v souřadnicovém systému S-JTSK nebo vyjádření údaji (výsledky geodetických měření) zaznamenanými v měřických dokumentacích nebo grafické zobrazení v katastrální mapě.
Výsledek zeměměřických činností určených k vedení a údržbě katastru nemovitostí v aktuálním stavu. Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí o právních vztazích k nemovitostem, pro vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám nebo pro započetí užívání budov, které jsou předmětem katastru nemovitostí, pro změnu hranice katastrálního území a obce, pro změnu hranice druhu pozemku. Spolu s právními listinami a měřickou dokumentací (výsledky geodetických měření) je technickým podkladem pro provedení změny v operátu katastru nemovitostí.
Systém družic a jejich pozemní obsluhy a kontroly s celosvětovým pokrytím umožňující za pomoci přijímače družicového signálu určení prostorové polohy uživatele na zemském povrchu nebo v jeho blízkosti. V zeměměřictví je použitím profesionálních přijímačů a metod prostorová poloha určována s centimetrovou přesností a ve speciálních případech za určitých technických podmínek i s přesností výjimečně vyšší.
Výkres, na němž byly na podkladě katastrální mapy dobově platné pozemkové evidence obvykle velmi přibližně zakresleny v podobě parcel hranice pozemků, které přídělovou listinou orgán státní správy přidělil osobě přídělce, obvykle pozemků konfiskovaných předchozím vlastníkům na základě, např. tzv. Benešových dekretů, nebo dobových pozemkových reforem a jejich revizí, nebo tzv. středního občanského zákoníku účinného od ledna 1961 do března 1964, nebo hospodářko-technických úprav po roce 1955 apod.
Spojnice lomových hraničních bodů pozemku, který osoba držitele drží a užívá jako vlastní. Hranice držby obvykle tvoří stavby budov, stavby oplocení a stavby terénních úprav.
Spojnice lomových hraničních bodů pozemku. Hranice pozemku na zemském povrchu tvoří úsečky, případně i křivky, zejména obvodů staveb a terénních úprav.
Systém, který zákonným způsobem ve dvou základních souborech uspořádává popisné (textové) a geodetické (grafické) údaje (data) katastru nemovitostí a umožňuje jejich průběžné vedení, údržbu a distribuci k jejich uživatelům.
Systém staveb (staveb dopravních, rozvodných energetických, telekomunikačních, ostatního technického vybavení, průmyslových a obdobných) zajišťující efektivní a zákonné využití urbanizovaného území měst a obcí.
Část vědního oboru geodézie, která využívá obvyklé i speciální geodetické metody a postupy pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při využívání stavebních objektů a technologických zařízení.
Potrubní a kabelové energetické nebo spojovací vedení (elektrické kabely, telefonní kabely, vodovodní, kanalizační, plynové potrubí apod.). Inženýrská síť je základní stavbou infrastruktury území.
Výškový systém Jadran. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Jaderského moře v Terstu. Systém používá normální ortometrické výšky.
Geodetický polohový základ na území České republiky a Slovenské republiky. Síť trigonometrických bodů rovnoměrně rozložených na území České republiky a Slovenské republiky, jejichž spojnice tvoří trojúhelníky (síť trojúhelníků, jejichž vrcholy jsou trigonometrické body). Byla vybudována v období 1920 - 1957 a je zákonným způsobem udržována.
Tematická mapa jejímž obsahem je polohopis, výškopis a popis pozemků a staveb železnice a s ní spojených technických zařízení.
Osoba, která je oprávněna na základě zákona nebo právní listiny nakládat s nemovitostmi. Nejčastější formou oprávnění je právo hospodaření s danou nemovitostí (pozemní komunikace, vodní plocha a tok, les atd.), zákonem uložené obvykle městům, obcím nebo jiným právnickým osobám nebo orgánům státní správy nebo územní samosprávy.
Závazné státní mapové dílo velkého měřítka obsahující body bodových polí, polohopis a popis nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí. Tvoří soubor geodetických informací katastru nemovitostí.
Základní územní technická jednotka. V informačních systémech (katastr nemovitostí, statistika, atd.) se označuje stejným názvem a podle systému různým číslem. Katastrální území je obvykle jediným územím nebo jedním z několika území obce nebo města.
Podle katastrálního zákona (platného od 1. ledna 1993 kdy zanikla tehdejší evidence nemovitostí) uspořádaný a veřejný soupis, popis nemovitostí a informační systém o nemovitostech (pozemcích a budovách). Tvoří jej písemný operát (počítačově uspořádaný soubor popisných informací) a měřický operát (katastrální mapa a soubor geodetických informací - má být v počítačové formě do roku 2006) příslušný vždy k jednomu katastrálnímu území.
Kartografie patří mezi nejstarší vědní obory. Vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností při zpracování a využívání map.
Zobrazení objektů, jejichž znázorněním se zabývá kartografie (tj. zemského povrchu a nebeských těles, jevů na nich a jejich vztahů) do roviny kartografického díla (mapy). Znázornění reálného prostoru do roviny mapy pomocí matematicky definovaných vztahů tak, aby docházelo k co nejmenšímu zkreslení zobrazovaných objektů.
Rozhodnutí stavebního úřadu podle stavebního zákona platného do konce roku 2006, od ledna 2018 a správního řádu, kterým se na žádost stavebníka legalizuje existence stavby a způsob jejího využití v souladu se stavebním povolením. Kolaudační řízení se vede a kolaudační rozhodnutí vydává také vždy, mění-li se způsob využití dříve kolaudované stavby.
Souhlas stavebního úřadu, na základě něhož se užívá stavba vymezená stavebním zákonem; ten upravuje, kdy namísto vydání kolaudačního souhlasu stavební úřad vede kolaudační (správní) řízení a vydává kolaudační rozhodnutí.
Kresba obsahu mapy na papíře nebo na monitoru počítače vyjádřená obvykle čarami hranic pozemků a staveb, u topografických a obdobných map také barevnými výplněmi ploch, popisnými abecedními a číselnými znaky a mapovými značkami určujícími druh objektu, který kvůli omezené velikosti nelze zobrazit čarami hranic.
Část mapového díla omezená mapovým rámem, jehož rozměry jsou určeny obvykle technickým předpisem definujícím jméno, druh, účel, měřítko zobrazení a další náležitosti mapového díla. Nejznámějšími mapovými díly jsou například katastrální mapa, základní mapa ČR, technická mapa města, turistické mapy, autoatlasy, orientační mapy měst a obcí atd.
Je obdobným dokladem evidence vlastnictví a obdobných věcných práv v katastru nemovitostí, jakým byly do roku 1951 v pozemkovém katastru pozemkové knihy. Podstatným rozdílem je to, že zápisy do pozemkových knih prováděly knihovní soudy - tedy na státních orgánech nezávislá instituce parlamentní demokracie - zatímco dnes zápisy do vlastnických listů, a to ve vybraných případech na základě vlastního rozhodování ve správním řízení o vkladu resp. výmazu práva, provádějí katastrální úřady, které jsou orgány státní správy, které současně vykonávají správu katastru nemovitostí.
Zmenšený generalizovaný (zjednodušený) obraz Země, nebeských těles, kosmu, či jejich částí, převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografickým zobrazením), ukazující podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních, socioekonomických a technických objektů a jevů.
Soubor činností (obvykle zeměměřických, topografických, geografických a kartografických), jejichž výsledkem je mapa (mapové dílo).
Část mapového díla omezená mapovým rámem, jehož rozměry jsou určeny obvykle technickým předpisem definujícím jméno, druh, účel, měřítko zobrazení a další náležitosti mapového díla. Nejznámějšími mapovými díly jsou například katastrální mapa, základní mapa ČR, technická mapa města, turistické mapy, autoatlasy, orientační mapy měst a obcí atd.
Mapa, která zobrazuje ve velkém měřítku obvykle 1:200, 1:500, 1:1000, výjimečně v menším, polohopis, výškopis a popis všech objektů území, které má být podle projektu zastavěno nebo terénně upraveno. Mapa zejména obsahuje hranice pozemků převzaté z katastrální mapy, skutečné hranice oplocení a staveb, hranice přírodních objektů terénního reliéfu a porostů. Do mapového podkladů se kreslí projektovaná prostorová poloha a tvar nových staveb a terénních úprav a výkresy takto vzniklé jsou dokladem, který stavebník povinně - podle stavebního zákona - přikládá k návrhu na územní rozhodnutí (rozhodnutí o využití území a rozhodnutí o umístění stavby) nebo k návrhu stavebního povolení (zastavovací plán) nebo povolení terénní úpravy.
Kriterium přesnosti. Největší přípustná odchylka měření a určení geometrických parametrů (délky, úhlu, pravoúhlé souřadnice, výměry atd.). Stanovená na podkladě analýz (matematických a statistických), zpravidla jako násobek směrodatné odchylky.
Pojem, kterým zeměměřiči označují způsob měření a určení určitých geometrických parametrů (délek, úhlů, výšek, pravoúhlých souřadnic, výměr) nebo určité kombinace měření těchto parametrů. Měřický postup (technologie) při měření a určování určitých geometrických parametrů (délek, úhlů, výšek, pravoúhlých souřadnic, výměr).
Síť měřických bodů, které pro účely podrobného měření doplňují (zhušťují) síť geodetických bodů.
Bod měřické sítě. Dočasně stabilizovaný bod, který je zpravidla stanoviskem měřického přístroje. Z měřických bodů se určuje poloha, příp. i výška podrobných bodů.
Náčrt, na kterém zaznamenává zeměměřič výsledky svých měření a šetření. Měřický náčrt je, spolu se záznamem měřených hodnot úhlů, délek, převýšení ap. (v současnosti obvykle automatickým do paměti měřického přístroje), základním zdrojem informací nezbytných pro vyhotovení předem určeného druhu geodetické dokumentace (například mapa, geometrický plán, protokol o vytyčení, dokumentace skutečného provedení stavby, atd.).
Poměr nezkreslené délky na mapě k odpovídající délce ve skutečnosti (např. na zemském povrchu). Označuje se výrazem 1:M, kde M je měřítkové číslo. Platí: Čím je měřítkové číslo menší, tím je měřítko mapy větší, např. mapa vyhotovená v měřítku 1:1000 je mapa velkého měřítka, mapa vyhotovená v měřítku 1:1000000 je mapa měřítka malého.
Nejen obecný pojem pro zastavěnou část území, ale podle právního řádu občanského zákoníku a navazujících zákonů právnická osoba vlastnící majetek a majetková práva (například nemovitosti, to je pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí) a současně pověřená správou daného území. Město je podle zákona o obcích současně obcí.
Systém pravoúhlých rovinných souřadnic, jehož osy, orientace a počátek jsou voleny tak, aby vyhovoval potřebám geodetického zaměření území většinou menšího rozsahu a místního významu. Systém souřadnic, pomocí kterého se zpravidla v zeměměřictví a katastru nemovitostí určují vzájemná poloha a tvar nemovitostí (pozemků a staveb spojených pevným základem se zemí) v území menšího rozsahu a místního významu. Používá se také při geodetických měření, kdy jsou kladeny vysoké nároky na přesnost, zejména v oblasti inženýrské geodézie.
Trojrozměrný, to jest prostorový model. V zeměměřictví, stavebnictví a v geoinformatice obvykle model umělých a přírodních objektů daného území.
Nadmořskou výšku je možné si přibližně představit jako rozdíl výšky konkrétního místa (bodu) na zemském povrchu a výšky střední hladiny moře určené v konkrétním pevně stanoveném místě (nulovém bodě) pomyslně prodloužené pod pevninu. Teorie výšek, kterou se zabývá geodézie, je však velmi složitá a samotný pojem výšky není možné bez hlubších znalostí teorie výšek přesně objasnit.
Podle občanského zákoníku se věci dělí na věci movité a nemovité. Nemovitou věcí - nemovitostí - je pozemek (viz příslušný pojem) nebo stavba pevně spojená základem se zemí. Podle katastrálního zákona se v katastru nemovitostí evidují pozemky (viz příslušný pojem), budovy (stavby spojené pevným základem se zemí s obvodovým zdivem a zastřešením) a některá vodní díla. V katastru nemovitostí se neevidují stavby podzemní nebo takové, které nemají vlastnosti budovy.
Měřická metoda, pomocí které se určují převýšení (rozdíly výšek) mezi dostatečně přesně označenými místy (body).
Výškový geodetický bod trvale stabilizovaný (označený) nivelační značkou osazenou obvykle ve svislém zdivu budov, ve skalním povrchu, stabilizačním kamenu zapuštěném do terénu nebo jiným způsobem, u něhož je dokumentována určená nadmořská výška.
Nejen obecný pojem pro zastavěnou část území, ale podle právního řádu, občanského zákoníku a navazujících zákonů právnická osoba vlastnící majetek a majetková práva (například nemovitosti, to je pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí) a současně pověřená správou daného území.
Kartograficky vyjádřený polohopis, výškopis a popis umělých a přírodních objektů a jevů na Zemi nebo v kosmu na konkrétním území nebo prostoru, způsobem a formou určenými technickým předpisem.
Rozdíl mezi skutečnou nebo matematicky (statisticky) určenou střední hodnotou geometrického parametru (délka, úhel, souřadnice, výměra) a hodnotou určenou jedním měřením popřípadě i následným výpočtem.
Stavebním zákonem stanovená podmínka legálního zahájení určeného okruhu staveb pro které není třeba stavebního povolení vydaného ve správním řízení. Mezi jmenované stavby mj. patří svými parametry většina budov menších a středních rodinných domů nebo rekreačních budov (zastavěná plocha do 150m2 s jedním podzemním podlažím do hloubky 3m, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím).
Stavebním zákonem stanovená podmínka legálního zahájení užívání určeného okruhu staveb pro které není třeba vydání kolaudačního souhlasu stavebního úřadu a u kterých stavební činnost započala na základě ohlášení.
Předepsaným způsobem uspořádaná dokumentace údajů o nemovitostech evidovaných v katastru nemovitostí. Operát katastru nemovitostí České republiky má dvě části, a to písemnou - soubor popisných informací a měřickou - soubor geodetických informací (katastrální mapa a dokumentace o určení polohy a tvaru nemovitostí).
Rastrový obraz katastrální mapy a mapy dřívější pozemkové evidence transformovaná do souřadnicového systému S-JTSK a doplněná definičními body parcel. Tato mapa se vyhotovuje v územích, kde nebyla vyhotovena digitální nebo digitalizovaná mapa v souřadnicovém systému S-JTSK.
Měřická (geodetická) metoda, kterou se poloha bodů určuje měřením vzájemně na sebe kolmých délek (staničení a kolmic) vztažených ke spojnici bodů, jejichž poloha byla určena předchozími měřeními a je známa. V současnosti je tato metoda doplňkovou k metodě nejužívanější - metodě polární.
Zeměměřická činnost, kterou podle zákona o zeměměřictví úředně oprávněný zeměměřický inženýr ověřuje, zda výsledek zeměměřických činností využívaných ve veřejném zájmu pro účely katastru nemovitostí, pro účely vedení státního mapového díla a pro účely výstavby, odpovídá náležitostmi a přesností právním předpisům.
Označení lomových bodů hranice, obvykle vlastnické hranice pozemku nebo hranice katastrálního území nebo hranice státu provedené geodetickou značkou - hraničním znakem. Nejčastějšími hraničními znaky (často se používá pojem "mezník") osazenými v přirozeném terénu jsou žulové hranoly s opracovanou hlavou a křížkem nebo závrtné ocelové trubky s plastovou nebo kameninovou hlavou s označením středu nebo i specializované měřické hřeby zapuštěné v upravených plochách dopravních staveb. Hranice nemovitostí jsou označeny také oplocením a hraničními zdmi pozemků nebo zdmi budov.
Zobrazení pozemku nebo několika vzájemně sloučených pozemků na katastrální mapě označených v rámci konkrétního katastrálního území jedním parcelním číslem a mapovou značkou druhu pozemku (to neplatí vždy, orná půda se v katastrální mapě mapovou značkou neoznačuje). Parcela není ve smyslu občanskoprávním nemovitostí, je toliko evidenční podobou nemovitosti, obdobně jako je například fotografie v občanském průkazu nebo cestovním pasu evidenční podobou občana.
Zmenšený pravoúhlý průmět malé části zemského povrchu a s ním spojených objektů do roviny. Obsahuje polohopis, popis, případně i výškopis. Vyznačuje se zejména velkým měřítkem (1:20, 1:50, 1:100,1:200) a polohopisnou kresbou sestávající z minimálně generalizovaných obrysových čar zájmových objektů.
Druh zápisu do písemného operátu katastru nemovitostí (soubor popisných informací), kterým se u konkrétní nemovitosti vyznačuje, že byl podán návrh na změnu údajů o nemovitosti. Tento zápis má ten význam, že až do vyřešení navrhované změny nelze s uvedenou nemovitostí nijak majetkoprávně nakládat nebo ji geometricky měnit.
Množina geodetických bodů předepsaným způsobem stabilizovaných geodetickými značkami osazenými v zemi a na objektech staveb, jejichž poloha je určena s předepsanou přesností potřebnou pro podrobné měření - měření změn obsahu katastrální mapy, tematických map velkého měřítka (1:200, 1:500, 1:1000, 1:2000, 1:5000) nebo pro vytyčování hranic pozemků a staveb nebo pro geodetickou dokumentaci skutečného provedení staveb.
Měření, kterým se měřickými metodami určuje poloha nebo výška (případně obojí) podrobných bodů.
Místo, kterým je určen lom hranice pozemku nebo hranice stavby nebo hranice území umělého nebo přirozeného objektu, který je předmětem podrobného geodetického měření a následného určení polohy nebo výšky pro zobrazení hranic nebo jednotlivých objektů v mapě nebo obdobné geodetické dokumentaci.
Měřická (geodetická) metoda, kterou se určuje poloha, příp. i výška bodů (geodetických, měřických i podrobných). Metoda je založena na současném měření úhlů a délek geodetickými přístroji, které jsou postaveny na geodetických nebo měřických bodech, u nichž je známa a dokumentována poloha, příp. i výška. V současnosti nejpoužívanější geodetická pozemská (terestrická) metoda měření polohy a výšky (nebo pouze polohy) podrobných bodů mapy nebo obdobné geodetické dokumentace.
Geometrické parametry, které jednoznačně a s předepsanou přesností určují hranice objektu na zemském povrchu pro účely zobrazení do mapy nebo obdobné geodetické dokumentace nebo naopak hranice budoucího objektu (např. stavby budovy), které se mají v terénu vyznačit. V právních a technických předpisech zeměměřictví a katastru nemovitostí se používá normovaného pojmu "geometrické a polohové určení".
Obsah mapy vyjadřující polohu, tvar a rozměr objektů mapy ve vodorovné zobrazovací rovině nahrazující skutečnou zakřivenou plochu zemského povrchu. Skutečné prostorové vzdálenosti lomových bodů jednotlivých objektů se v zobrazovací vodorovné rovině zkracují, a to tak, že zkrácení je tím větší, čím je ve skutečnosti strmější spojnice mezi lomovými body objektů.
Mnohoúhelník (neuzavřený nebo uzavřený) geodetických bodů. Měřením úhlů na jednotlivých bodech pořadu a délek mezi nimi se určují pravoúhlé rovinné souřadnice, příp. i výšky jednotlivých bodů. Pořad má počátek a obvykle i konec na geodetických bodech, jejichž poloha, příp. i výška byly již dříve určeny a dokumentovány.
Obsah mapy, kterým se doplňuje názvy a jmény, číselnými znaky a předepsanými mapovými značkami polohopis a výškopis mapy. Popis mapy je předepsaným způsobem uspořádán vně a uvnitř rámu mapy. Informuje uživatele mapy zejména o druhu mapy, měřítku mapy, vyhotoviteli, zobrazovací soustavě, správci mapového díla, době vzniku mapy, geografických a pomístních názvech a jménech, nadmořských výškách bodů a vrstevnic a výškových kótách přírodních objektů, parcelních číslech na katastrálních mapách, popisných číslech budov v tematických mapách, názvech ulic a prostranství v tematických mapách, číslech geodetických bodů atd.
Potvrzení, které vyznačuje katastrální úřad na geometrických plánech na znamení souhlasu s očíslováním nově geometricky a polohově určených pozemků a po provedení kontroly, jejímž cílem je zjistit, že na plánu nejsou zjevné závady odporující prováděcímu předpisu katastrálního zákona.
Část zemského povrchu oddělená od sousedních částí zemského povrchu (pozemků) hranicemi. Pozemek je ve smyslu občanskoprávním věcí nemovitou - nemovitostí.
Pozemkovými úpravami se rozumí změny práv k pozemkům, jimiž se v nezastavěných částech obcí ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají hranice pozemků tak, aby byly vlastníkům přístupné z veřejných pozemních komunikací a umožnily jim racionální hospodaření. Uspořádávají se nejen vlastnická práva k pozemkům, ale i s nimi související věcná práva. Cílem je také zúrodnění půdy, vodní hospodaření a celkově zvýšená ochrana přírody a krajiny. O výsledcích pozemkových úprav rozhoduje pozemkový úřad a jsou podkladem obnovy katastrálního operátu v extravilánu obce a závazným podkladem územního plánování.
Pozemková evidence z období první republiky platná do roku 1951. Geometrické zobrazení, soupis a popis všech pozemků ve státě (Československé republice), vykonávané podle zákona 177/1927 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení a vládního nařízení č. 64/1930. Vlastnická a jiná věcná práva k evidovaným pozemkům byla zapsána v pozemkových knihách vedených u knihovních soudů.
Druh zápisu v písemném operátu katastru nemovitostí, kterým se u konkrétní nemovitosti vyznačuje, že byl podán návrh nebo rozhodnutí na změnu údajů o nemovitosti (blíže viz pojem "plomba").
Listina (obvykle smlouva nebo dohoda), na základě níž jsou v katastru nemovitostí vkladem zapisovány vznik, změna nebo zánik vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti, například práva z věcného břemene, zástavního a podzástavního práva, předkupního práva. Právní listina obsahuje mimo jiné zejména právní úkony fyzických osob (občanů) nebo právnických osob.
Podle občanského zákoníku projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku práva. Aby byl platný, musí být učiněn vážně a svobodně a určitě a srozumitelně.
Svislý řez vedený terénem po polohově a geometricky určené trase (hranici), který předepsaným způsobem a v určeném měřítku zmenšení zobrazuje převýšení lomových bodů terénu a jejich vodorovné vzdálenosti. Profil terénem je druh geodetické a stavební dokumentace sloužící obvykle potřebám projektování tras budoucích liniových inženýrských staveb (inženýrské sítě, dopravní stavby apod.).
Jeden z výsledků vytyčení hranice pozemků - zeměměřické činnosti pro účely katastru nemovitostí. Listina, na které se předepsaným způsobem dokumentuje, podle jakých podkladů a jakými měřickými postupy a metodami byly konkrétní body hranice konkrétních pozemků vytyčeny, jak byly vytyčené body hranice v terénu označeny, seznámení písemně pozvaných vlastníků dotčených pozemků a oprávněných z dalších práv s výsledkem vytyčení (označenými body hranic) v terénu a jejich případné připomínky nebo neúčast při jednání v terénu. Náležitosti protokolu o vytyčení hranice pozemku předepisuje katastrální vyhláška. Protokol je ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a spolu s vytyčovacím náčrtem tvoří dokumentaci o vytyčení hranice pozemků.
Výsledek zeměměřické činnosti. Listina, na které se předepsaným způsobem dokumentuje obsah, rozsah a způsob vytyčení stavby nebo terénní úpravy provedený v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením nebo povolením terénní úpravy a na které se potvrzuje, že vytyčené značky převzal stavbyvedoucí nebo technický dozor investora, tedy osoby a zástupci účastníků výstavby, které geodetovi vytyčení, v souladu s platnou smlouvou a v souladu s platnou projektovou dokumentací, zadaly.
Výsledek zeměměřické činnosti. Listina, na které se předepsaným způsobem dokumentuje, že objekt stavby nebo terénní úpravy byl v zadaném obsahu a rozsahu geodeticky zaměřen, byla určena prostorová poloha a tvar a bylo provedeno porovnání, zda v předepsaných mezích (odchylkách nebo tolerancích) byla dodržena projektovaná prostorová poloha a tvar.
Vznik, změna nebo zánik práva k nemovitosti zapisované v katastru nemovitostí ve prospěch osoby obvykle záznamem na základě obvykle normativního právního aktu orgánu státní správy (rozsudek nebo usnesení soudu, rozhodnutí nebo souhlasu správního úřadu státu, nebo kraje, nebo obce...) vyjádřeného listinou, například o přiznání vlastnického práva k nemovitosti, nebo o dědictví nemovitostí, nebo o právu užívat stavbu atd. Právo k nemovitosti může přejít na osobu také na základě konkrétního ustanovení konkrétního zákona.
Základní parametr kvality geodetického měření vyjádřený předepsanou hodnotou směrodatné odchylky měření konkrétní geometrické veličiny (délky, úhlu, polohy vyjádřené pravoúhlými souřadnicemi, výšky) a hodnotou skutečně dosažené odchylky měření.
Základní parametr kvality mapování a kartografického zpracování mapy. Vzhledem ke složitému procesu vzniku mapy má každá mapa vlastní soubor číselných charakteristik přesností pro jednotlivé prvky mapového obsahu. Tento soubor je ovlivněn metodou získání dat potřebných pro kartografické vyjádření mapového obsahu, mírou jeho generalizace, pečlivostí a způsobem vykreslení, možnostmi reprodukce.
Deformace (změna tvaru) stavebního nebo technologického objektu ve svislé nebo vodorovné rovině nebo prostorová deformace objektu způsobená provozní, stavební nebo montážní činností a zatěžováním podloží a základů objektu. Přetvoření dosahuje projektovaných hodnot určených statickým výpočtem nebo výjimečně projektované hodnoty a tolerance překračuje s tím, že stavba nebo montáž musí být zastavena a musí být provedena nápravná opatření zaručující bezpečné dokončení a následný bezpečný provoz stavebního nebo technologického objektu.
Vznik, změna nebo zánik práva k nemovitosti zapisované v katastru nemovitostí vkladem na základě právního úkonu převodce a právního úkonu nabyvatele obsažených v právní listině, například úkonů o prodeji a koupi nemovitosti, darování a příjmu nemovitosti darem, vzájemné směně nemovitostí atd.
Mapa nebo výkres, na němž byly v podobě parcel zakresleny na podkladě polohopisu katastrální mapy dobově platné pozemkové evidence, nebo na podkladě geodetického zaměření hranice pozemků, které orgán státní správy přídělovou listinou přidělil osobě přídělce, obvykle pozemků konfiskovaných předchozím vlastníkům na základě, např. tzv. Benešových dekretů, nebo dobových pozemkových reforem a jejich revizí, nebo tzv. středního občanského zákoníku účinného od ledna 1961 do března 1964, nebo hospodářko-technických úprav po roce 1955 apod.
Vektor dané délky a daného směru (orientovaná úsečka) sloužící ke geodetickému zaměření a určení polohy, příp. i výšky (pravoúhlých souřadnic, příp. i výšky) nového geodetického bodu z geodetických bodů, jejichž poloha již byla určena a dokumentována.
V geodézii a kartografii se tohoto termínu používá pro rastrový obraz. Obraz, jehož celková plocha je rozdělena na velmi malé pravidelné plošky, z nichž každá má určitou barvu. Uspořádání plošek určitých barev v celkové ploše pak vytváří černobílý (barvami jsou stupně šedi) nebo barevný obraz. V digitální podobě rastrového obrazu je každé plošce přiřazena číselná hodnota odpovídající konkrétní barvě a souřadnice udávající polohu plošky v celkové ploše obrazu. Digitální rastrový obraz vzniká např. skenováním papírové předlohy.
Územně plánovací dokumentace obce jejíž obsah a náležitosti stanoví stavební zákon. Regulační plán je podrobnější územně plánovací dokumentací než je územní plán obce.
Rovina, do které se na základě matematicky definovaných vztahů zobrazují objekty Země nebo kosmu.
Určení nové hranice uvnitř pozemku, kterou se vytváří nejméně dva nebo i více nových pozemků. Rozdělení pozemku je právoplatné, pokud jej odsouhlasí nebo o něm kladně ve správním řízení rozhodne územně příslušný stavební úřad, vyhotoví se geometrický plán a nově vzniklé pozemky budou evidovány v operátu katastru nemovitostí.
Zrušení hranice nebo hranic nebo jejich částí mezi pozemky nebo mezi díly pozemků, kterým vznikne ze dvou nebo i více pozemků nebo jejich dílů nový pozemek. Scelení pozemků je právoplatné, pokud jej odsouhlasí nebo o něm kladně ve správním řízení rozhodne územně příslušný stavební úřad, vyhotoví se v případě scelování dílů pozemků geometrický plán a nově vzniklé pozemky budou evidovány v operátu katastru nemovitostí.
Množina geodetických bodů rovnoměrně rozložených v potřebné hustotě (vzájemné vzdálenosti bodů) po celém území, které je předmětem geodetických měření a šetření (celé území státu, území menšího rozsahu např. území stavby, území rozsahu změny katastru nemovitostí např. vzniku nové hranice při rozdělení pozemku apod.). Zpravidla ji tvoří geodetické body, které jsou geodetickým základem pro podrobné geodetické měření a jejichž poloha, výška nebo obojí byly určeny před započetím podrobného geodetického měření. Spojnice geodetických bodů, které mohou vyjadřovat např. vzájemnou viditelnost mezi body, tvoří na sebe navazující elementární geometrické obrazce např. trojúhelníky nebo čtverce - odtud název síť geodetických bodů.
Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální. Jeden ze závazných referenčních systémů na území České republiky, prostřednictvím něhož se jednoznačně určuje poloha lomových bodů hranic pozemků, ostatních hranic a objektů v katastrálních mapách a civilních státních mapových dílech.
Charakteristika přesnosti. V geodézii může charakterizovat např. přesnost určení polohy (pravoúhlých rovinných souřadnic), přesnost určení výšky, přesnost měření úhlu nebo délky, přesnost určení výměry apod.
Měřický operát katastru nemovitostí ČR. Tvoří jej katastrální mapa a právoplatné výsledky všech měření a určení polohy a tvaru hranic pozemků.
Písemný operát katastru nemovitostí. Sestává z předepsaným způsobem uspořádaných informací o názvech a číslech katastrálních území, číslech parcel, druzích pozemků, způsobu využití pozemků, výměrách pozemků, číslech popisných nebo číslech evidenčních budov, číslech listu vlastnictví, vlastnicích nebo jiných oprávněných, druzích vlastnických nebo jiných věcných práv, nabývacích titulech právních listin a dalších skutečnostech.
Hodnoty, v geodézii a kartografii nejčastěji délkové nebo úhlové, které udávají polohu bodu vzhledem k souřadnicovému systému (pevně zvoleným bodům a směrům). Nejčastěji používané jsou souřadnice pravoúhlé - rovinné (x, y), prostorové (x, y, z), souřadnice polární (používané zejména při podrobném geodetickém měření).
Zvolené body a směry vůči nimž se udává poloha bodů. Nejčastěji se volí počátek souřadnicového systému a souřadnicové osy. Poloha bodů v souřadnicovém systému je vyjádřena hodnotami souřadnic např. pravoúhlých - úseky na souřadnicových osách, polárních - v rovině úhel mezi souřadnicovou osou a spojnicí počátku a konkrétního bodu a délka mezi počátkem a konkrétním bodem, v prostoru úhly mezi rovinami danými souřadnicovými osami a spojnicí počátku a konkrétního bodu a délka mezi počátkem a konkrétním bodem.
Poměr převýšení k vodorovné délce mezi dvěma body. Vyjadřuje se v procentech nebo promilích.
Vyznačení polohy nebo i výšky bodu na zemském povrchu nebo na přirozeném nebo umělém pozemském objektu uskutečněné geodetickou značkou, například kamenným nebo obdobným hraničním znakem (mezníkem), měřickým hřebem, nivelační čepovou (do svislého zdiva) nebo hřebovou (do vodorovné plochy) značkou, dřevěným kůlem, ocelovou trubkou osazenou v zemi nebo zabetonovaném obložení apod.
Část inženýrské geodézie, která se zabývá činnostmi ve výstavbě při přípravě a tvorbě projektů, uskutečňování staveb a dokumentaci ukončených staveb.
Zobrazení zastavěného pozemku na katastrální mapě označeného v rámci konkrétního katastrálního území parcelním číslem (stavebním parcelním číslem v případě katastrálního území se dvěma číselnými řadami parcelních čísel) a mapovou značkou druhu pozemku, je-li druh pozemku v katastru nemovitostí evidován jako zastavěná plocha a nádvoří. Stavební parcela není v občanskoprávním smyslu nemovitostí, je toliko evidenční podobou pozemku, obdobně jako je například fotografie v občanském průkazu nebo cestovním pasu evidenční podobou občana.
Kladný výsledek správního řízení (stavebního řízení) stavebního úřadu. Stavební povolení je podle stavebního zákona nezbytnou podmínkou k započetí stavební činnosti. Stavebnímu řízení předchází územní řízení stavebního úřadu.
Správní řízení stavebního úřadu, ve kterém tento úřad podle stavebního zákona rozhoduje o stavebním povolení. Stavebnímu řízení předchází územní řízení.
Geodetická metoda mapování, kdy současně poloha a výška polohopisných nebo výškopisných bodů objektů zobrazených v mapě je určována současným měřením úhlů a délek měřickým přístrojem postaveným na bodech o známé poloze (souřadnicích) a výšce.
Tematická mapa velkého měřítka (obvykle 1:500) obsahující polohopis, výškopis a popis hranic pozemků a všech přirozených a umělých objektů daného území. Mapa slouží ke správním účelům území obce.
Mapa, která je svým obsahem tematicky určena k jednomu nebo i více účelům. Nejčastějšími účely tvorby a využívání tematických map jsou účely správní, projektové, průzkumné, školní, vědecké apod.
Matematicky definovaný převod souřadnic z jednoho souřadnicového systému do jiného souřadnicového systému.
Síť trigonometrických bodů. Síť trojúhelníků, jejichž vrcholy jsou trigonometrické body.
Geodetický bod trigonometrické sítě.
Síť geodetických bodů určená konkrétnímu účelu, například vytyčování staveb a terénních úprav, mapování, měření posunů nebo přetvoření objektů apod.
Údaje, které jsou předmětem pozemkové evidence, například pozemkového katastru nebo evidence nemovitostí nebo katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí ČR jsou údaji o parcele: Příslušnost do katastrálního území, druh číslování parcel, parcelní číslo, výměra parcely, kvalita výměry, druh pozemku, způsob využití a ochrany nemovitosti, popisné číslo nebo evidenční číslo budovy, příslušnost k vlastníku, rozlišení právního vztahu, označení listu katastrální mapy, příslušnost budovy k části obce, souřadnice definičního bodu parcely, odkaz na položku výkazu změn.
Stavebním zákonem určená dokumentace o území obce určená k správě a rozvoji území.
Rozhodnutí stavebního úřadu v územním řízení podle stavebního zákona.
Správní řízení ve kterém stavební úřad rozhoduje o umístění stavby nebo o změně využití území nebo o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území nebo o dělení nebo scelování pozemků nebo o ochranném pásmu.
Podle občanského zákoníku pozemek nebo stavba pevně spojená základem se zemí.
Dříve a v blízkém budoucnu podle nového občanského zákoníku opět „služebnost“. Právo k cizí věci, např. k cizímu pozemku nebo cizí stavbě, které omezuje vlastníka věci nebo jiného oprávněného (osobu povinnou) tím, že je povinen něco strpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch buď jiného (osoby oprávněné) nebo ve prospěch věci (např. pozemku a stavby). Častými věcnými břemeny/služebnostmi jsou např. právo stavby na cizím pozemku (velmi často stavby veřejné technické infrastruktury např. vodovodu, plynovodu, elektrického vedení, telekomunikačního vedení atd.), nebo právo cesty (chůze, vjezdu, ...) přes část pozemku (obvykle určenou geometrickým plánem) na vlastní pozemek, nebo právo užívání pozemku a stavby obvykle rodiči, kteří darují nebo prodají dětem nebo jiným osobám pozemek a stavbu, právo užívání studny nebo jiného vodního zdroje na sousedním nebo i vzdáleném pozemku. Práva z věcného břemene obvykle úplatně nebo i neúplatně vznikají a zanikají na základě smluv, nebo pravomocných rozhodnutí orgánů státní správy, nebo ze zákona, nebo ze závěti, mohou však také zaniknout tím, že zanikne právní důvod (okolnost) na základě níž právo z věcného břemene vzniklo.
Právo k věci podle občanského zákoníku (ten mimo věcná práva vymezuje závazková práva. tj. práva k osobám). Občanský zákoník rozlišuje věci movité a nemovité. V katastru nemovitostí se eviduje vlastnické právo (včetně spoluvlastnictví nebo společného jmění manželů), zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo.
Právní úkon, kterým se zákonným způsobem legalizuje věcné právo konkrétní osoby nebo osob ke konkrétní nemovitosti.
Hranice pozemku konkrétního vlastníka nebo vlastníků.
Osoba fyzická (občan) nebo právnická, která vlastní nemovitost a může toto vlastnictví doložit výpisem z listu vlastnictví katastru nemovitostí. Vlastník má podle občanského zákoníku v mezích zákona právo držet nemovitost, užívat a mít z užívání požitky a nakládat s ní.
Geodetická činnost uskutečněná odborně a nestranně na základě právoplatné dokumentace (například katastrální operát nebo projektová dokumentace stavby nebo terénní úpravy) jejímž výsledkem jsou geodetické značky, které určují prostorovou polohu a tvar pozemku, budoucí stavby, terénní úpravy nebo jiného objektu na zemském povrchu. Při vytyčení geodet v terénu vyznačuje podle právoplatné dokumentace (například katastrální operát nebo projektová dokumentace stavby nebo terénní úpravy) např. lomové body vlastnických nebo jiných hranic, půdorys budoucí stavby budovy, osu budoucí stavby komunikace apod.
Výsledek zeměměřické činnosti (vytyčení), kterým se dokumentuje v grafické podobě (zobrazení předmětu vytyčení) doplněné
číselnými údaji (např. souřadnice, vytyčovací prvky - úhly a délky, kontrolní údaje - délky úseků hranic apod.) obsah,
způsob a výsledky vytyčení hranic pozemku nebo vytyčení prostorové polohy případně i tvaru objektu stavby nebo terénní úpravy a
kterým se dokumentuje i předání vytyčených a stabilizovaných značek ve výstavbě (přejímajícím je obvykle stavbyvedoucí nebo
technický dozor investora).
Pokud je předmětem vytyčení hranice pozemků, je vytyčovací náčrt jeden z výsledků vytyčení hranice pozemku - zeměměřické činnosti
pro účely katastru nemovitostí. Listina, na které je předepsaným způsobem zobrazena vytyčená hranice a její nejbližší okolí a
na které se dokumentují vytyčovací prvky lomových bodů vytyčené hranice konkrétních pozemků. Náležitosti vytyčovacího náčrtu
hranice pozemku předepisuje katastrální vyhláška. Náčrt je ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem a spolu s protokolem
o vytyčení hranice pozemku tvoří dokumentaci o vytyčení hranice pozemků.
Účelová síť geodetických bodů určená k vytyčení prostorové polohy případně i tvaru objektů stavby nebo terénní úpravy.
Úkon, kterým se do katastru nemovitostí zapisuje budova, jako samostatná nemovitost označená parcelním číslem.
Právní úkon, kterým se zákonným způsobem legalizuje zánik věcného práva konkrétní osoby nebo osob ke konkrétní nemovitosti.
Plocha pozemku zobrazeného v katastrální mapě jako parcela, tj. plocha vztažená k vodorovné zobrazovací rovině této mapy.
Výpis údajů z katastru nemovitostí, a to výpis z údajů o konkrétní nemovitosti (nemovitostech) nebo údajů z konkrétního listu vlastnictví konkrétního katastrálního území. Výpis označený kolkem mimo jiné dokládá vlastnictví a obdobná věcná práva k nemovitostem (věcné břemeno, zástavní a podzástavní právo) při řízení před státními a územními orgány a soudy.
Obsah mapy zobrazující výšky (obvykle nadmořské nebo výšky místního výškového systému) a vzájemná převýšení objektů zobrazených v mapě, a to obvykle formou výškových kót, vrstevnic, šraf terénních stupňů, případně i jinými kartografickými formami.
Systém ve kterém se určují nadmořské výšky. Tvoří jej srovnávací hladina pro výpočet výšek - střední hladina zvoleného moře (nulová hladina, odpovídá jí nulová nadmořská výška) ve zvoleném místě (nulovém bodě), druh používaných výšek - matematicky definovaný vztah pro výpočet výšek. Například srovnávací hladinou výškového systému Bpv je střední hladina Baltského moře v Kronštatu, systém používá tzv. normální Moloděnského výšky.
Geodetická činnost, jejímž cílem je pomocí geodetických měření určit polohu nebo výšku (příp. obojí) geodetických bodů nebo podrobných bodů, které určují prostorovou polohu, tvar a rozměr objektů obsahu mapy nebo obdobné geodetické dokumentace.
Množina trigonometrických bodů - geodetických bodů předepsaným způsobem stabilizovaných a dokumentovaných. Základní bodové polohové pole spravuje Zeměměřický úřad.
Tematická mapa velkého měřítka (obvykle 1:500) obsahující polohopis, výškopis a popis hranic pozemků a všech přirozených a umělých objektů daného území závodu. Mapa slouží ke správním účelům území závodu.
Právní úkon, na základě kterého se konstituuje vlastnické nebo jiné věcné právo konkrétní osoby nebo osob v operátu katastru nemovitostí.
Předepsaná technická dokumentace zeměměřických činností prováděných pro účely katastru nemovitostí uložená v dokumentaci výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí. Dokumentuje zeměměřické činnosti (geodetická měření, šetření, výpočty), jejichž výsledkem je geometrický plán nebo vytyčení a označení hranice pozemků v terénu a dokumentace o vytyčení hranice pozemků (vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemků). Je také podkladem pro zápis změn údajů katastru nemovitostí spojených s geodetickým měřením v terénu nevyžadujících vyhotovení geometrického plánu. Náležitosti záznamu podrobného měření změn a způsob provedení zeměměřických činností dokumentovaných v záznamu předepisuje katastrální vyhláška. Záznam podrobného měření změn je ověřen úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem jako geometrický plán nebo dokumentace o vytyčení hranice pozemků.
Druh zápisu do operátu katastru nemovitostí, kterým katastrální úřad vyznačuje, že se mění údaj o nemovitosti na základě pravomocného rozhodnutí orgánu státní správy nebo územní samosprávy nebo na základě zákona.
Český výraz pro souborné oborové označení geodézie a kartografie. Soubor geodetických a kartografických činností včetně technických činností v oblasti katastru nemovitostí.
Přechodná forma evidence pozemků bývalého pozemkového katastru, u nichž byla právoplatně zachována vlastnická nebo jiná věcná práva přesto, že byly v padesátých až šedesátých letech 20. století převážně násilnou formou sloučeny do velkých zemědělských a lesních půdních celků a vlastníkům bylo odepřeno právo na těchto pozemcích hospodařit.
Pojmy matematické kartografie, kterými se prostředky této vědní disciplíny určuje druh a způsob zobrazení objektů zemského povrchu nebo kosmu do roviny.
Katastrálním zákonem a jeho prováděcím předpisem definovaný způsob, kterým je pozemek využíván. O legálním způsobu využití pozemku evidovaném v katastru nemovitostí nerozhoduje (až na výjimky) samostatně vlastník pozemku nebo jiný oprávněný, ale zákonem určený orgán státní správy nebo územní samosprávy. Například stavební úřad, orgán ochrany zemědělského nebo lesního půdního fondu, vodohospodářský orgán, orgán ochrany životního prostředí apod.